František Kramář

František Kramář
František Kramář
Základní informace
Narození	27. listopadu 1759; Kamenice na Moravě; Moravské markrabství
Úmrtí	8. ledna 1831 (ve věku 71 let) nebo 9. ledna 1831 (ve věku 71 let); Vídeň; Rakouské císařství
Žánry	symfonie, klasická hudba a duchovní hudba
Povolání	hudební skladatel, dirigent, houslista a varhaník
Nástroje	varhany a housle
	multimediální obsah na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

František Vincenc Krommer (nebo Franz Krommer), též František Kramář (27. listopadu 1759 Kamenice^[1] – 8. ledna 1831 Vídeň) byl český hudební skladatel.

Život

František se narodil 27. listopadu 1759, v matrice byl zapsán s příjmením Kramarz. Ale to již jeho rodiče i strýc používali poněmčený tvar Krommer, či zkráceně Kromer. V rodině nebyla nouze o hudební talent a mladý František nastoupil do učení u strýce Antonína Matyáše Krommera, učitele hudby a ředitele kůru v Tuřanech u Brna. Kolem roku 1785 odešel do Vídně.^[2]

Další cesta ke slávě se odvíjela v rámci tehdejší říše, ale dnes jeho stopy hledáme v zahraničí. Pro krátké praxi ve Vídni následovalo Uhersko, kde působil v kapele hraběte Styruma v Szimonthurnu, pak následovala Pécs (česky Pětikostelí), kde byl ředitelem kůru, pak působil jako kapelník plukovní hudby hraběte Grassalkoviče.

Po rozpuštění kapely se věnoval především skládání. Jako znamenitý komponista se věnoval zvlášť skladbám pro dechové soubory, skladby pro klarinet, hoboj a orchestr, známá je i partitura pro dva klarinety, dva lesní rohy a dva fagoty. Ve své skladatelské činnosti navazoval na Mozarta a Beethovena, byla pro něj typická bohatá melodičnost, využívající i českých lidových prvků. Stal se předchůdcem stylu raného biedermayeru. Ale s tím ani tehdy dlouho nevydržel a ucházel se o místo houslisty ve dvorní kapele. A tam se jeho kariéra začala obracet vzhůru.

Roku 1815 byl jmenován po smrti krajana Leopolda Koželuha dvorním skladatelem a kapelníkem dvorní komorní hudby. Krommer byl poslední, komu císař (František I.) tento titul udělil. V této funkci císařského kapelníka a skladatele se vydal na cestu po Evropě a koncertoval v Itálii i Francii. Jeho obliba byla tak veliká, že mu byla udělena řada titulů a členství v akademiích.

Po svůj celý život až do pozdního věku udržoval styk s domovem. Naposledy navštívil rodný kraj v roce 1829, jako sedmdesátiletý, v tu dobu měl na podzim strávit několik dní v Třebíči.^[3] Krommer zemřel 8. ledna 1831 ve Vídni.

Dílo (přehled)

Úplný seznam díla je v publikaci Karla Padrty (Karel Padrta: Franz Krommer: Thematischer Katalog seiner musikalischen Werke. Praha, Supraphon, 1997, 425 str. ISBN 80-7058-388-6).

Orchestrální skladby

9 číslovaných symfonií (1–9)
Sinfonia Pastorallis C-dur
Sinfonia D-dur
Sinfonia Pastorallis D-dur (ztracena)
12 houslových koncertů
4 koncerty pro flétnu
4 klarinetové koncerty
2 hobojové koncerty
3 koncerty pro flétnu, hoboj a housle
Koncert pro flétnu a hoboj C-dur
2 koncerty pro flétnu klarinet a housle
2 koncerty pro dva klarinety
11 pochodů

Komorní hudba

35 smyčcových kvintetů
12 flétnových kvintetů
4 hobojové kvintety
Klarinetový kvintet B-dur
79 smyčcových kvartetů
15 flétnových kvartetů
6 klarinetových kvartetů
2 fagotové kvartety
2 hobojové kvartety
Klavírní kvartet Es-dur
3 kvartety pro dvě cembala
Smyčcové trio Op. 96 in F major
Variace pro smyčcové trio in D major
13 kusů pro dva klarinety a violu
Variace dva hoboje a anglický roh Fdur
3 klavírní tria
34 houslových duet
30 flétnových duet
9 houslových sonát
18 sonatin pro housle a klavír
cca 15 skladeb pro klavír
6 skladeb pro klavír na 4 ruce

Skladby pro dechové soubory

30 Partit
8 Parthií
10 serenád
Sestetto pastorale in Es-dur
Variace pro dechový sextet Es-dur
Symfonie pro dechy F-dur
Ländler pro dechy

Chrámová díla

3 Mše C-dur
Mše d-moll
3 Pange lingua
Offerimus tibi D-dur

Odkazy

Literatura

Československý hudební slovník osob a institucí I. (A–L), 1963, SHV, Praha
Karel Padrta: Franz Krommer: Thematischer Katalog seiner musikalischen Werke. Praha, Supraphon, 1997, 425 str. ISBN 80-7058-388-6
Robert Eitner: Krommer, Franz. In: Allgemeine Deutsche Biographie (ADB). Band 17, Duncker & Humblot, Leipzig 1883, S. 188 f.
Suppan: Krommer (Kramář) Franz. In: Österreichisches Biographisches Lexikon 1815–1950 (ÖBL). Band 4, Verlag der Österreichischen Akademie der Wissenschaften, Wien 1969, S. 289 f. (Direktlinks auf S. 289, S. 290).
Thomas-M. Langner: Krommer, Franz Vinzenz. In: Neue Deutsche Biographie (NDB). Band 13, Duncker & Humblot, Berlin 1982, S. 77 f.

Reference

↑ Matriční záznam o narození a křtu
↑ K. P. Československý hudební slovník osob a institucí Sv. 1. A-L. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963. 853 s. S. 753.
↑ Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 19.

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu František Kramář na Wikimedia Commons
Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je František Kramář
Životopis (en)
Životopis (fr)
Volně přístupné partitury děl od Františka Kramáře v projektu IMSLP
Quintuor pour Clarinette, Violon, deux Altos & Violoncelle. A Offenbach s/m : chez J. André, [1819?] -- 5 hlasů (7, 7, 7, 7, 7 s.) Dostupné online
Život a odhalení památníku

[matrika-1] Matriční záznam o narození a křtu

[2] K. P. Československý hudební slovník osob a institucí Sv. 1. A-L. Praha: Státní hudební vydavatelství, 1963. 853 s. S. 753.

[:12-3] Regionální osobnosti. 1. vyd. Třebíč: Okresní knihovna, 1995. 68 s. ISBN 80-85062-01-1. S. 19.

[1]

[2]

[3]